Jedu z práce tramvají a vedle mě 15-letá dívka předvádí, jak tancuje medvěd. Jenže řidič tramvaje nepatrně přibrzdí, čímž děvče vychýlí z rovnováhy a její noha (tlapa?) mi padne na botu.
Ježíííš! Pardóóón!
vyhrkne.
A já na to: Jak jsi mě poznala, mé milé dítě?
Samým překvapením ze sebe nemůže vydat hlásku, tak jí jenom blahosklonně požehnám znamením kříže.
Koupil jsem si japonský pražený čaj Hira Bancha od firmy Muso. V prodejně Country Life za 62 peněz pořídíte rovných 100 gramů. Cena je tedy lidová; a Židy potěší, že čaj je košer-certifikovaný. Sestává se z pražených větviček i listů.
Podle etikety zalévám vroucí vodou (chtělo by to vyzkoušet také zalití horoucí lávou). Čaj mi chutná skoro jako Fajn OolongTM z Oxalisu. Řádně propečená chuť dovede svou silou přerazit i zavilou odpornost vody na koleji. Ke zvýšení spokojenosti se hodí přidat pražené buráky.
Sepsáno na památku Mrtvým stránkám o čaji caj.wu.cz
Kouření se povoluje:
P.S.: Kdo se chce v editoru vektorové grafiky Inkscape lépe vyznat, tomu doporučím návody z http://screencasters.heathenx.org/.
Ze stromů padá listí, z lidí poezie,
do foťáku si vleze podzimní nálada.
A když lidi začnou v tramvaji smrkat
a kašlat, pak už je fakt zima.
Filosofie open-source a filosofie knihovny jsou si podobné až běda. Tak se zdá zvláštní, že prozatím nedošlo k rozsáhlejší adopci svobodného software na půdě knihoven.
Do knihovny knihovníci nasdílí spoustu dokumentů, které zadarmo či malý poplatek zpřístupňují veřejnosti (jako Rapidshare a spol.). Jejich motivací je, aby se znalosti šířily:
aby každá kniha se dostala ke svému čtenáři a aby se každý čtenář dostal ke své knize (viz. 5 zákonů knihovní vědy).
Knihovníci však sdílí nejen produkty práce druhých (autorů, hudebníků), ale také plody práce své. Nikomu nepřijde nepřirozené sdílení bibliografických záznamů nebo záznamů autoritních. Přebírání záznamů je naopak podporováno, jelikož to má více výhod, které jsou do značné míry blízké k výhodám vývoje open source. Spoluprací více lidí se nejenem dospěje k většímu množství záznamů, ale také k vyšší kvalitě.
Jaké jsou tedy důvody pro to, že v knihovnách nemáme open source řešení? Jednak to může být ona pověstná konzervativnost knihovníků a knihovnic (Knihovník se prý také pozná podle toho, že má více roláků než bot. ;-)) Dále je třeba si přiznat, že solidní open source systém, který by se hodil i do větších knihoven tady není dlouho. Ale přesto...
Knihovníci, zlobíte. Zřejmě bude třeba použít agresivnější přístup.
4. listopadu 2008, BIO OKO, Praha Holešovice, (info):
Haf!a velmi vesele se smějí.
pohodáři. Nikdo nic neřekne, a tak není čemu tleskat.
Jo, prostě byl vejkend, jo, nicméně...Zřejmě má za to, že se tak dostane do komunity umělců, kteří na konferenci navnímávají substrát pro svá budoucí veledíla.
Každý český právník napíše lepší licenci než Stallman. Ale chápu... je to programátor...
Je absurdní, že na mém díle se nikdo nemůže 70 let postavit.
V sobotu 1.11. 2008 jsem se v Brně zastavil na vyslechnutí 6 přednášek mnou pečlivě vybraných z programu konference LinuxAlt 2008. Že to bylo o linuxu, je zřejmě patrno již z názvu (který nenápadně připomíná název diskusní skupiny alt.linux).
Osazenstvo areálu Fakulty informačních technologií Vysokého učení technického v Brně se sestávalo z jedinců české variace geeka
(Dotaz: Patří mezi osazenstvo i posluchači stojící?), avšak našly se i dívky. Prozřetelně jsem si vybral témata, která nepatřila k těm ryze programátorským.
Začátek jménem Programátor umělec
však nebyl úplně šťastný. Přednáška téma pomalu rozmělňovala až do úplného rozpuštění k velmi tenkým návaznostem na trendy fenoménu web 2.0 a wiki. Opravdu nepůsobí dobře zahajovat každou druhou větu úslovím je zajímavé, že...
a korektně předčítat slidy. To jsem já, odkojen kvalitními výkony univerzitních učitelů, nepovažoval za uspokojivé. Nepochybné však je, že přednášející v sobě má potenciál a za 10 let bych si ho rád poslechl, o tom, co bude mít tehdy na jazyku.
Následovalo informačně výživné povídání o svobodném software pro zrakově postižené uživatele, které ukázalo, že platforma desktopu je v ohledech přístupnosti svým uživatelům mírně opožděna za tím, co se děje na webu (Web Content Accessibility Guidelines 2 a spol.).
Po přestávce jsem se dostavil k vrcholu dne, který pro mě vytvořila prezentace Jana Pinkase Jabbim - vytváříme Jabber/XMPP řešení pro lidi. Originální, vtipná a obsahově kvalitní. Za jedna s hvězdičkou!
Následoval Stanislav Hoferek známý svou distribucí Greenie odvozenou z Ubuntu, který si bohužel menšinovým tématem derivování vlastního OS nedokázal získat přízeň publika, které bylo po předchozím jednání nachystáno na další lahody.
Od třetí hodiny nastoupil šéfredaktor serveru www.root.cz Petr Krčmář, který velmi zdatně pojal již stokrát omleté téma Jak si vybrat distribuci
.
Zakončení jsem strávil na stojáka v menší místnosti, kam pořadatelé mírně nešťastně situovali atraktivní přednášku Martina Hassmana o implementacích médií chystaných do standardu HTML 5. Doufám, že se s ním potkám ještě dříve, než bude JavaScript rychlejší než Céčko! ;-)
Ve finálním slosování o dárečky od sponzorů akce jsem sice nic nevyhrál (budu si muset zvýšit vlastnost Luck
), přesto (nepodplacen hmotnými tretkami) - kdybych měl deníček, napsal bych si: Byl jsem na LinuxAltu 2008 a byl jsem spokojen.
