Kdyby knihovny uměly mluvit, všechny by říkaly to samé: "Mám málo peněz." Odkud se ale bere ten nedostatek? Jednak jim jejich zřizovatelé dávají malé kapesné a také s ním knihovny hospodaří všelijak.
Knihovny dostávají málo financí, protože převládá názor, že hodnoty, které poskytují, nestojí za nic. Jenže to je ten problém; za nic dostanete nic. Avšak i s minipenízky, které knihovny pobírají, lze leccos udělat. Uživatelé si však myslí, že se bez knihoven docela dobře obejdou.
Existuje metoda zvaná "contingency valuation", která by tyto přesvědčení měla vyvrátit. Zjednodušeně řečeno, počítá, kolik by lidé dali za znovuotevření knihoven, kdyby měly dlouhodobě zavřeno. Podle této metodiky se odhaduje, že za každou libru, kterou vložíte do British Library, vám z ní vypadne 4,4 libry ve službách.
Měli bychom si to zkusit, zavřít dveře knihoven na jeden den, pár dní, pak týden (a nakonec navždy). Při této příležitosti by se nemělo zapomenout vypnout také webové stránky knihoven. Ostatně, Listina základních práv a svobod sice stávku zakazuje soudcům, prokurátorům, příslušníkům ozbrojených sil a příslušníkům bezpečnostních sborů
, ale o knihovnících není nikde řeč (informační pracovníci ale musí makat, jak jen to jde :-)).
Jedna uživatelská skupina snad nenechá knihovny ve štychu - studenti vysokých škol. Sotva si lze představit studium bez knihovny (I když obzvláště někteří technici mají velkou představivost!). Univerzita bez knihovny je polouniverzita, a tak nemá cenu financovat vysoké školy a před knihovnami zabouchnout pokladnu.
Knihovny by mohly ušetřit například tím, že by začaly používat open-source software (OSS). Náklady na integrovaný knihovní systém (ILS) dosahují podle velikosti knihovny deseti- až stotisícových částek. K tomu se samozřejmě musí připočíst peníze za údržbu (maintenance), které mohou představovat několik % pořizovací ceny ročně. Stejně tak knihovny docela hloupě a zběsile nakupují licence na komerční software. V některých případech je správná volba, neboť pro vykonávání požadovaných funkcí neexistuje open-source alternativa. Ale co se týče operačního systému, už existují linuxové distribuce, které jsou uživatelsky přívětivé a jednoduché k ovládání (např. Ubuntu, Linux Mint nebo Mandriva). Stejně tak v případě kancelářských balíků; OpenOffice.org své konkurenty dokonce v lecčems předčí. Základní poučkou je neshánět se po konkrétním software, ale po produktu, který dovede to, co potřebujeme.
Velmi hloupé náklady vytváří autorský zákon, který porušuje každý, jenom knihovny ne. Hodně lidí si uvědomuje, že takový zákon je špatný. Co se dá dělat, zatím nic lepšího nemáme (Creative Commons CZ?). Bohužel tak knihovnám vznikají "duplicitní" náklady, kdy se třeba digitalizují nové knihy namísto toho, aby vydavatel automaticky poskytl zároveň s papírovou kopií také licenci a elektronickou verzi.
Kolem a kolem to vypadá pěkně nepěkně. Služba knihoven je málo atraktivní, chybí "killer features", uživatel je pasivním příjemcem... Chce to, aby se nám tu ze tmy vyloupl nový knihovnický guru a jako nový americký guru Barack Obama z plných plic zařval: CHANGE!!!
