Filosofie open-source a filosofie knihovny jsou si podobné až běda. Tak se zdá zvláštní, že prozatím nedošlo k rozsáhlejší adopci svobodného software na půdě knihoven.
Do knihovny knihovníci nasdílí spoustu dokumentů, které zadarmo či malý poplatek zpřístupňují veřejnosti (jako Rapidshare a spol.). Jejich motivací je, aby se znalosti šířily:
aby každá kniha se dostala ke svému čtenáři a aby se každý čtenář dostal ke své knize (viz. 5 zákonů knihovní vědy).
Knihovníci však sdílí nejen produkty práce druhých (autorů, hudebníků), ale také plody práce své. Nikomu nepřijde nepřirozené sdílení bibliografických záznamů nebo záznamů autoritních. Přebírání záznamů je naopak podporováno, jelikož to má více výhod, které jsou do značné míry blízké k výhodám vývoje open source. Spoluprací více lidí se nejenem dospěje k většímu množství záznamů, ale také k vyšší kvalitě.
Jaké jsou tedy důvody pro to, že v knihovnách nemáme open source řešení? Jednak to může být ona pověstná konzervativnost knihovníků a knihovnic (Knihovník se prý také pozná podle toho, že má více roláků než bot. ;-)) Dále je třeba si přiznat, že solidní open source systém, který by se hodil i do větších knihoven tady není dlouho. Ale přesto...
Knihovníci, zlobíte. Zřejmě bude třeba použít agresivnější přístup.
Žádné komentáře:
Okomentovat