Drahý filosofe!

1. Freud objevil, že nevědomí funguje uvnitř jazyka. Stejně jako elektrický proud funguje pouze uvnitř vodiče. A stejně jako člověk funguje pouze v hlavě. Někdy dokonce v jedné hlavě fungují dva lidé. Hlava funguje pouze v těle. Přestože se vypráví o bezhlavých rytířích, gilotina jasně dokazuje, že hlava sama nefunguje. Pokud chceme, aby určitý člověk přestal fungovat, je třeba oddělit jeho hlavu od těla. Možná by ekonomičtější bylo oddělovat člověka od hlavy, ale na to jsme zatím pořádně nepřišli.
2. Někdy má člověk pocit, že je v nesprávném těle. Naštěstí už máme možnost změny pohlaví, a tak si i takoví lidé přijdou na své. Otázkou je, kdo člověka dal do hlavy a hlavu dal do těla a tělo dal do světa? To spíš tělo vyrostlo ze světa, hlava vyrostla z těla a člověk vyrostl z hlavy. Jazyk vyrostl z člověka nebo člověk z jazyka? Bylo dřív vejce nebo slepice?
3. Všechno je v čase, ale pouze člověk je v jazyce. Člověk má pocit, že není tělo, ale že je to, co je uvnitř těla. Protože do těla nevidí, myslí si, že tam je. Člověk je v hlavě. Hlava je perfektní místo, kde člověk může být, protože si tam nevidí. Jenže potom rozkrojili hlavu a vynalezli rentgen a zjistili, že tam není nic zvláštního. Z toho vyplývá, že buď člověk není nic zvláštního nebo není vidět. Je tedy možné, že každý člověk je neviditelný, a lze vidět jen těla. Dá se tak soudit z toho, že člověka nikdo nikdy neviděl. Podobně je neviditelná nespravedlnost, svoboda a láska. Člověk je buď neviditelný nebo neexistuje.
4. Člověk je ve své hlavě. Každý člověk se vejde do své hlavy. Dokonce i velcí lidé, jako T.G. Masaryk nebo Umberto Eco, se vešli do své hlavy a nevykukovali ven. Dokonce ani ti s největším egem neměli hlavu naprasklou. Zato mnoho velkých lidí má pocit, že se nevejdou do jazyka. Nebo je jim jazyk malý, a přestože ví, že mohou jako lidé existovat pouze uvnitř jazyka, chtějí se dostat mimo něj. Je to něco jako touha vycestovat do ciziny. Nebo do vesmíru. Jenže každý ví, že ve vesmíru bez přístrojů člověk nepřežije. Nabízí se otázka, zdali nelze mimo jazyk přežít s pomocí přístrojů.
5. Podobně jako se někteří lidé chtějí podívat k moři, tak se někteří lidé chtějí podívat mimo svou hlavu. Říká se, že to lze provést pomocí drog. Drogy se požívají tak, že si je člověk vloží do hlavy. Člověk je v droze, která je hlavě. To by bylo lepší, kdyby se člověk mohl přendat do drogy rovnou. To je tak, jako kdyby se jeden chtěl nadzvednout tím, že by se chytil za chodidla a táhl by nahoru.
6. I kdyby se někdo dostal mimo jazyk, pak by o tom nemohl mluvit. Neznamená to, že by nebyl pochopen jako člověk, který by se barvoslepým snažil vysvětlit, co je to barva. Tu zkušenost by prostě nebylo možné vyjádřit. Lze o tom uvažovat tak, že jazyk považujeme za úroveň. Pokud by se někdo dostal mimo tuto úroveň, musel by také mimo ní najít prostředky, jak tuto zkušenost vyjádřit. Protože prostředky k vyjádření nejazykové úrovně se mohou nacházet pouze v ní. Pokud by tam opravdu byly, tak by bylo možné, že by po návratu do jazykové úrovně cestovatel nebyl pochopen. Jestliže by se však mimo jazykovou úroveň dostali alespoň dva lidé, kteří by naučili ovládat výrazové prostředky této úrovně, mohli by si navzájem rozumět. Jedině tak by bylo možné ustanovit pochopení. Jenže, jak se dostat mimo jazyk?